Česky / Deutsch

Římskokatolické farnosti ve Františkových Lázních

REKONSTRUKCE INTERIÉRU V KOSTELE SV. JAKUBA V LOMANECH


(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)
 

Část Františkových Lázní Horní Lomany je mnohem starší, než samy Františkovy Lázně, které vznikly v původně nehostinném území pod lomanským kopečkem až koncem 18. století /1/. Nejstarší dochovanou stavbou celých Františkových Lázní je právě kostelík sv. Jakuba Většího v Horních Lomanech.

(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)
 

Dnes je několikrát přestavěný, a tak příliš středověce nevypadá, ale když v nedávné době probíhaly opravy jeho interiéru, o nichž chci následně krátce pojednat, z pod zpuchřelé omítky na nás vykouknul zazděný malý, na první pohled gotický, dveřní portálek /2/. Rovněž renesanční náhrobní kameny (a jeden novější) zadlážděné do podlahy presbytáře napovídají, že současný barokní kabát kostel oblékl na mnohem starší tělo /3/.

(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)
 
(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)

Barokní přestavba se odehrála v roce 1740, když starší středověký kostel vyhořel. Toto datum je připomínáno ve štukové kartuši se znakem města Cheb, někdejšího patrona tohoto kostela. Tato kartuše /4/ se znakem Chebu v čele pohledové stěny nad vítězným obloukem zná svého autora, je jím Petr Anton Felsner, o němž víme, že je autorem sochy Divého muže na dolní chebské kašně. Po celou dobu existence štukového erbu se opravoval tím způsobem, že se znovu a zas natíral. Tak došlo k barevným i tvarovým zkomoleninám. Například orlice časem „získala“ kachní zobák /5/. To se podařilo napravit až v r. 2008, kdy se vše oškrábalo a odhalila se tak původní krása a ostrost rysů půvabného štuku.

(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)
(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)

Další požár Horních Loman v roce 1792 pustil patronátnímu městu Cheb opět žilou při obnově lomanského kostela v r. 1794, jak připomíná nápisová páska nad městským znakem: „Když byl kostel spálen, pomocí slovutného města zase povstal.“ /7/ /8/

(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)
(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)

Při restaurátorském průzkumu omítek se našlo až 11 vrstev přemaleb stěn v presbytáři a 9 v lodi. Každá epocha zanechala v těch slupkách nátěrů poselství o soudobé módě v barevnosti. Naposledy se podepsal konec 60. let 20. století: Vše tehdy prostě nabílili a natřeli šedou barvou. Dokonce se tehdy vyměnil celý strop v lodi, ale tak nešťastně, že až do poloviny roku 2008 hyzdily celou jeho plochu husté sítě trhlin a prasklin. /9/

Ostatně to nebyla jediná vada na kráse tohoto kostelíka. Už když jsem se v roce 2001 stal duchovním správcem Františkových Lázní a tím i kostela sv. Jakuba, strašily mě zpráchnivělé vnitřní omítky, až k nečitelnosti znečištěná a popraskaná stropní freska v kněžišti kostela, /10/ /11/a další všudypřítomné příznaky dožití té více než 40 let staré výmalby /12/.

(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ) (KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ) (KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)

V roce 2004 se podařilo obnovit vnější fasádu kostelíka v Lomanech a také vymalovat vnitřek hlavního františkolázeňského kostela. A když jsem poněkud zapomněl, jaká děsná dřina to byla, zatoužil jsem po tom, aby také vnitřek kostela sv. Jakuba v Lomanech procitl do útulné krásy. Hned napoprvé se nepodařilo prostředky na zamýšlenou opravu zajistit, ale v průběhu roku 2007 se vedení města Františkovy Lázně rozhodlo tuto nejvýznamnější městskou památku pomoci opravit. Projekt na novou výmalbu a restaurování fresky a štukové kartuše v kostelíku sv. Jakuba byl zařazen do Programu regenerace městských památkových rezervací a lázeňských zón pro rok 2008. Usnesením zastupitelstva ze dne 26. března 2008 bylo z Programu regenerace uvolněno 869.300 Kč, město Františkovy Lázně samo pak přispělo 111.300 Kč a zbytek (55.697,-Kč) do potřebných 1.036.297 Kč doplatila Římskokatolická farnost Františkovy Lázně.

(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ) (KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ) (KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)

Malířskými pracemi byla pověřena firma pana Antonína Matfiaka a restaurátorské práce řídila a prováděla paní Zdeňka Glázerová Lebedová /13/, jejíž velmi zdařilé restaurátorské dílo můžete už několik let pozorovat v kostele Povýšení sv. Kříže ve Františkových Lázních. Při restaurování jí pomáhali Pavel Koziol /14/, Pavla Žiaková /15/, Eva Šrámková, Kateřina Prokopová /16/, Iva Burešová /17/, Petr Glázer /18/.

(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ) (KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ) (KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)
(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)

V úterý 8. července 2008 se začalo s opravami, které trvaly až do samotného sklonku roku. Protože jsme ale chtěli využít této příležitosti, rozhodli jsme se, že ještě nad rámec původního projektu a už zcela ve své režii provedeme další vylepšení. Tak, jako se osvědčilo ve farním františkolázeňském kostele pořídit nový křišťálový lustr, koupili jsme i do Loman takový „šperk“ /19/. Bude, pravda, o něco menší, ale i svatojakubský kostelík je menší, než ten farní, takže snad osmnáctiramenný lustr za 45.000 Kč bude stačit.

(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)

Dalším vylepšením je nové elektronické zabezpečení kostela proti vloupání a jiným neblahým vlivům. Aby teď už krásný vnitřek kostela nehyzdila dobová podlaha, na které je velmi znát věk, necháme ji pokrýt novými koberci /20/.


K tomu, abychom mohli taková vylepšení nad plán, i k tomu, abychom mohli přiložit povinnou desetiprocentní spoluúčast na plánovaných výdajích, museli jsme jako farnost dlouho spořit. Rádi jsme přijali různé dary na tuto obnovu od německých rodáků, kteří se do lomanského kostelíka každé léto vracejí. Další pomocí byly různé čekané i nečekané dary našich dalších příznivců a sponzorů. A nemohli bychom se v žádném případě obejít bez farníků a lázeňských hostů, kteří pravidelně přispívají do sbírek při bohoslužbách.

(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)

Celé dílo po této náročné etapě obnovy lomanského kostelíka (bude totiž ještě potřeba opravit veškerý mobiliář) budete moci prvně spatřit v sobotu 2. května 2009 ve 14 hodin, kdy zaháji provoz kostela slavnou mší svatou Mons. František Radkovský, plzeňský biskup /21/.

(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)

Krom útulné atmosféry, která je vytvořena použitím převážně žluté barvy v kombinaci s jemně šedou a zelenkavou, budete moci obdivovat nádherně čitelnou fresku na stropě nad hlavním oltářem /22/Teď už je zřetelné, co vlastně dnes nám už neznámý, ale zručný malíř chtěl v tom obraze vyjádřit. Zobrazil událost popsanou historikem Eusebiem Pamphili podle svědectví Klementa Alexandrijského:

(KLIKNI PRO ZVĚTŠENÍ)

Za přihlížení biřiců a všelijakých okouněčů objímá v centrálním výjevu fresky sv. apoštol Jakub Starší svého udavače Josiáše. Josiáš nejprve Jakuba obvinil a dovedl až k trestu smrti, ale, když viděl Jakubovu neohroženost v hlásání Evangelia, musel svou zášť vůči Jakubovi i vůči křesťanství zrevidovat. Jakubovi se na popravišti omlouvá a sám prohlašuje, že by chtěl být také křesťanem. Jakub Josiášovi velkodušně odpouští z lásky ke Kristu a svého někdejšího odpůrce na popravišti před zraky užaslých katů objímá /23/.

Obecenstvo shromážděné k podívané na popravu se nemůže vynadivit nad tím, jaké změny v mezilidských vztazích může způsobit Boží slovo. Přijďte, třeba se budete také divit…


 
Malé srovnání na závěr
 
Před rekonstrukcí    Po rekonstrukci (jaro 2OO9)
kliknutím zvětšíte obrázek kliknutím zvětšíte obrázek
  
kliknutím zvětšíte obrázek kliknutím zvětšíte obrázek
  
kliknutím zvětšíte obrázek kliknutím zvětšíte obrázek
  
kliknutím zvětšíte obrázek kliknutím zvětšíte obrázek