Česky / Deutsch

Římskokatolické farnosti ve Františkových Lázních

MARIÁNSKÝ KVĚTEN


Proč je květen mariánský měsíc?

    Ve Františkových Lázních nastává, alespoň podle mě, nejkrásnější období roku. Rozlehlé parky pokryje čerstvá zeleň bohatě proložená různobarevnými květy okrasných dřevin. Vzduch prosycený vůní květů navíc zahustí zpěv hnízdícího ptactva - to je každoroční atmosféra zdejších májových podvečerů.
    Všechny naše smysly jitří krása neporušené a svěží přírody. Právě pro tuto nádheru je od nepaměti měsíc květen zasvěcen Panně Marii. Tak jako po blátivém, chladném a uplakaném předjaří přímo zajiskří květen, tak se mezi našimi všedními lidskými trampotami třpytí Panna Maria. I ona znala obyčejný lidský život. Ba ještě tvrdší život, než jaký známe my. Narodila se sice v rodině, která mohla nárokovat izraelský trůn, patřila do rodu kdysi slavného krále Davida, ale Davidovská dynastie byla v čase zrození Panny Marie už dávno zchudlá a bez politické moci. Král David sice přemohl 1000 let před tím Goliáše, ale jeho následovníci nebyli později schopni přemoci lákání pohanských kultů, což celé velkolepé říši Davida a Šalamouna přivodilo zánik. Podřizování se synkretismu (svévolné směšování různých náboženství) na způsob politického lavírování a neposlušnost Bohu, rozvrátilo nejenom stát, ale několikerou okupací země a vyhnanstvím vážně poškodilo celý národ.
    A právě v době, kdy bývalé izraelské království opět trpělo okupací, tentokrát pod nemilosrdnou mocí Římského impéria, v polozapomenutém městečku Nazaret v Galileji, narodila se docela zapomenutým potomkům Davidovým Jáchymovi a Anně dceruška. Rodiče byli docela chudí před lidmi, zato však bohatí před Bohem. Jáchym pásl stádečko ovcí a jeho žena Anna z jejich vlny připravovala přízi. To byl skromný zdroj jejich obživy. Toužili po dítěti, ale když zůstávali dlouho neplodní, domnívalo se okolí i oni sami, že je Bůh opustil a už jim nepomůže. Bůh je však neopustil, naopak, dlouhým čekáním a touhou je připravoval k takovému obdarování, v jaké ani nedoufali…
    Dostali tedy dcerku a pojmenovali ji Mirjam - Maria, což česky znamená něco jako Vznešená, Bohumilá. Zatímco Maria vyrůstala, nemohl si nikdo nepovšimnout její skromnosti, pokory a zbožnosti, jakoby bezděky dávala svým životem zapravdu svému jménu. Její vyvolení stát se Matkou Boží, ženou ze které Bůh vezme své tělo, aby se stal člověkem, bylo už odvěké. Maria sama jistě znala ten příběh Adama a Evy, prvních lidí, kteří se prohřešili pýchou a tak pokazili projekt celého stvoření. Věděla tedy, že Bůh slíbil ve chvíli Evina a Adamova selhání nápravu, ale že ona sama, po tisíciletích po té předpovědi má stát u jejího naplnění, to ve své pokoře nemohla Maria ani tušit.
    Sotva se přiblížil věk její ranné dospělosti, byla zasnoubena muži jménem Josef. Manželství v Izraeli v oněch časech mělo jiná pravidla, než dnes. Zásnuby měly platnost sňatku, ale novomanželé po svatbě spolu asi tak jeden rok ještě nežili. Manžel teprve připravoval nové společné obydlí a manželka dokončovala u svých rodičů práce na své výbavě. A právě v tomto období, navštěvuje Pannu Marii anděl Gabriel. Objasňuje Marii, že ji Bůh vyvolil k tomu, aby skrze ní viditelně vstoupil do světa jako člověk. Maria tomuto Božímu plánu neodporuje, je jiná, než Eva, která chtěla Božímu plánu stát v cestě. Maria přijímá toto pověření, a tak, když svou vůli sjednotila s vůlí Boží, Duch Boží, který tvoří vše, co je, působí, že se Boží Slovo stává v Mariině lůně tělem. Církevní otcové, když později mluví o tomto panenském početí, používají přirovnání o paprsku slunce, které projde bez porušení sklenicí čisté vody.
    Maria, přestože se stala matkou je tak oslavována jako vždy panna. Neporušená jako právě rozvitý svěží bělostný květ. Bůh neruší to, co je čisté, to co je svěží, to co je neposkvrněné a krásné. Naopak, vše, co vyjde z Boží ruky je takové. Maria byla už tak krásná stvořena a sama se nestavěla do opozice vůči Božím plánům, jakkoliv pro ni byly nepochopitelné. Její čistou a prostou krásu Církev oslavuje právě v tomto měsíci, který nám tolik připomíná původní krásu stvoření. Pravidelně i v našem františkolázeňském farním kostele po celý květen pamatujeme při mši svaté na krásu a zásluhy Panny Marie a konáme zvláštní mariánské pobožnosti, které bývají lidově zvány "májové". Při nich se káže nebo čte z knih o Panně Marii, zpívají se nebo recitují zvláštní opakované modlitby nazývané litanie, ve kterých se vyjmenovávají přednosti Panny Marie a kterými jsou Bohu s díky znovu předkládány její ctnosti a zásluhy o lidský rod.
    Můžete přijít i Vy. Bohoslužby ve všední dni (po., st., čt., pá., so.) od měsíce května budou opět začínat v 19:00 a tento sezónní model bude platit až do poloviny září. O nedělích se časy bohoslužeb nemění: vždy v 9:00.
Žehná Vám P. Jan Janeček, Váš duchovní správce.